Exhibition

Linda Arts – Aditi

Date

ZAHÁJENÍ: ve čtvrtek  9.5.2013 od 18:00 hod.

Linda Arts ve své tvorbě zkoumá, čemu se její dílo rovná ve světě. Ve vnějším smyslu se jedná o odkazy k rozličným směrům v historii umění, kde je možné vystopovat především blízkost k minimalismu, konkrétnímu umění, formalismu a zvláště pak k umění optickému. Bylo by však krátkozraké nahlížet abstraktní malby Arts pouze z historického odkazu, neboť autorka vytváří díla jasně ukazující, že práce na základě jistých znalostí odhaluje naše vlastní nedostatky.
 
Zajímá ji něco jiného než to, co vidí, co jí je známé a dokáže si to představit pouze pomocí malby. Svým dílem nám nabízí ne to, jak „vidí“, nýbrž jak „myslí“.
 
V konfrontaci s dílem Lindy Arts se tak ocitáme ve světě, jakési abstraktní říši, naplněné myšlenkami, které si Arts utváří v mysli, aby si sama představila prostředí.
 
O dílech, která Linda Arts vytváří nelze hovořit jako o přirozeném jevu. Zamyslíme-li se nad tím, že vše, co je namalované, aby nám ukázalo, co známe, je možné považovat za určitý klam. Proto Arts maluje to, co nevidíme ani neznáme.
 
Její abstraktní povětšinou černobílé malby působí jako forma určitého optického klamu. Není nám jasné co vidíme, což není způsobeno problémem oka, ale spíše se jedná o neuchopitelnost myšlenek. Pokud nelze myšlenku uchopit, je možné se pokusit lépe dívat. Tedy klasický moment, čím by se mělo malířství zabývat – dívat se a myslet.
 
Linda Arts se však ve své tvorbě nezabývá pouze médiem malby, nýbrž také instalací, prací se světlem a v posledních létech i malbou nástěnnou.
Právě světelné instalace dosvědčují autorčin celkový zájem, jenž ve své tvorbě sleduje a také určité znepokojení nad otázkou světla, jako nevysvětlitelného jevu.
Její světelné realizace jsou uspořádané formy zatemňování a osvětlení pojmů. Dané prostory člení pomocí světla, kdy se spíše zaměřuje na části, které se nacházejí z jeho dosahu, než na části jasně osvětlené. Využívá přeexponování a následného kontrastu.
 
Linda Arts se narodila v roce 1971 v holandském Nijmegen a dnes žije v Tilburgu, kde také v roce 1995 zakončila studia na tamější Akademii umění.
 
Podstata jejího díla spočívá v propojování extrémů / horizontální – vertikální, světlo – tma, prostorovost – plochost, lesk – mat, …./. Jako klíčové momenty lze chápat především kontrast, hloubku, fragmentaci a reflexi.
Hlavním základem tvorby Arts je však prostor, světlo a neustálé hledání. Okolní prostor vnímá jako součást jednotlivých děl a naopak.
 
Tento projekt autorka nazvala “Aditi” –  což byla bohyně zosobňující nebesa, nekonečný vesmír a veškerenstvo obecně –  sama k němu uvádí:
 
“Představení mého díla v Českých Budějovicích se skládá z nástěnných maleb zabírajících všechny prostory, které mám k dispozici. Měkké mřížky, které jsou často kombinované s jemnými reliéfy přecházejí v sebe navzájem.
Svými nástěnnými malbami chci divákovi poskytnout odlišný zážitek ze stávajícího prostoru. Snažím se ho doslova obklopit. Opakujícím se rytmem namalovaných mřížek hledám novou prostorovost uvnitř té stávající.
 
Světlo a prostor. Vše co dělám, vede zpět k těmto dvěma tématům. Mým cílem je zachytit prostor, který pád světla nabízí. Je výzvou uskutečnit to s omezenými prostředky: střízlivým použitím barev nebo jemným fyzickým zásahem na několika místech. Nejmenší detail nebo změna sledu mohou vést ke zcela nové perspektivě. Cesta je jejím hledáním. Co to je, co odcizující a neočekávaně se měnící efekt, k němuž může dojít pádem světla, často způsobil nejmenším zásahem či nejjednodušším posunem detailů?
 
Již od začátku jsem vedle maleb a grafických děl vytvořila celou řadu světelných instalací a děl specifických svým umístěním. Znamenají pro mne překročení hranic, které v malbě existují, a hledání dialogu s okolním prostorem. Malířství však pro mne zůstalo základem a výchozím bodem.
Své malby obvykle tvořím v černé a bílé barvě a široké škále šedých mezi nimi. V současnosti k této škále stále častěji přidávám ještě jednu další barvu.
 
Záměrně jsem zredukovala své umělecké teritorium. To co by ostatním mohlo připadat jako omezující, je pro mne inspirací, umožňuje mi lépe se zaměřit a ukazuje mi nekonečnou řadu možností v jeho rámci.
Střízlivé užití barev je založeno na záměrném výběru. Zavazuje mne, abych zůstala blízko toho, čím je světlo doopravdy a co pro mne znamená. Odhalení tohoto jde ještě dále za zredukování barvy. Vedle užití černé a bílé více zkouším spojovat extrémy a přivést protiklady k sobě navzájem. Tyto extrémy se projevují horizontálně i vertikálně, prostorově i plošně, a v lesklé a matné formě, ale rovněž vyplývají ze samé podstaty mé umělecké tvorby. Má malířská tvorba není pouhým výsledkem systematického přístupu, při němž je struktura stanovena předem. Je také produktem mé intuice a úžasu nad tím, co se prezentuje v průběhu procesu malby. Podobně díla odvozují svůj výraz nejen z meditativní přesnosti, s níž byla vytvořena, ale též z malých nepravidelností, které jsou záměrným znamením tvůrce (tvůrcova dotyku).”/ Linda Arts
 

foto Jan Mahr