Hartmut Böhm – WALL PIECES

Hartmut Böhm (1938) patří od počátku šedesátých let k předním osobnostem reprezentujících novou, aktuální problematiku, kdy se obrátil nejen k netradičním materiálům, ale zejména proto, jak je dokázal využít pro nové estetické poselství. Jako u jednoho z mála takto orientovaných umělců můžeme konstatovat, že jeho díla byla rovnoprávná s tím, co přinášel americký minimal art.

Poprvé Böhm problematiku oproštěnosti a lapidárnosti syntaxe geometrických elementů řešil v 80. létech cyklem „Progrese proti nekonečnu“. Asi nejstriktnější podobou umělcovy jedinečné schopnosti spojit minimální geometrickou sestavu s novým konceptuálním významovým zakotvením jsou jeho Protipostavení (Gegenüberstellung, 1990 – 1993). Zatímco někteří evropští umělci, pracující s jazykem geometrie, jako by stále více estetizovali možnosti vlastní vizuální artikulace, je Böhm stále překvapivý a objevný. Jeho díla nabízejí specifická konceptuální sdělení.

Pro České Budějovice byly vybrány zcela nové, dosud nikde nevystavené, monumentální geometrické reliéfy složené ze dvou identických obdélníků. Vzájemný vztah mezi nimi je determinovaný přesně místy doteku při jejich překrytí a respektování zvolené osy. Další práce je progresí postupně zvětšovaného čtverce vyřezávaného ze stále stejné výchozí čtvercové plochy. Jiná pak konfrontuje dvojí velikost čtvercového „rastru v pozadí“, takže výsledek je kontrapunktem čtyř a tří čtverců, ovšem různých velikostí.

To jsou nejnovější podoby umělcova zkoumání, ale protože představujeme Hartmuta Böhma v Čechách poprvé, nemohli jsme opomenout mnohem hravější, na první pohled možná až překvapivé, koláže z nalezených tištěných materiálů – jakoby náhle objevil „svůj“ jazyk geometrie v těchto samozřejmě mimo svět umění vzniknuvších, nalezených podobách nejrůznějších předtištěných rastrů. De facto svým konceptuálním gestem propojil obě hlavní linie moderního umění, tu duchampovskou i tu malevičovskou. Celá série vznikala již asi před patnácti lety, ale je to zase odlišný přístup, skutečně jedinečný objev vzorníků čtverečkových nebo obdélníčkových rastrů, původně samozřejmě určených k jinému použití.

O to více asi autora lákalo, když pouhým ohnutím listu papíru mohl v nově vzniklé ploše konfrontovat dva typy geometrického rastru, počínaje různě velkými čtverci. A naprosto specifické možnosti nalezl dokonce u papírů pauzovacích, protože je objevil v několika barevných variantách. Tak mohl zase konfrontovat barevné vztahy několika vrstev „svých“ čtverečků. Ovšem tentokrát sféru odkazů a konotací ještě obohacoval jejich původ ve světě kolem nás, ze kterého je přenesl do světa umění. Nalezené materiály s jejich škálou konotací již uplatnil při práci se železnými elementy – nyní dostala komorní povahu, ovšem komunikativně skutečně jedinečnou. Dílo Harmuta Böhma je již ověřenou hodnotou, což nejlépe stvrzuje jeho zastoupení v nejvýznamnějších světových muzeích a sbírkách. Touto výstavou se konečně představuje také českému publiku.

VÝSTAVA VZNIKLA VE SPOLUPRÁCI S MINISTERSTVEM KULTURY ČR, STATUTÁRNÍM MĚSTEM ČESKÉ BUDĚJOVICE A ČESKO-NĚMECKÝM FONDEM BUDOUCNOSTI.