Výstava

RCR Arquitectes – The Intangible Tangible/ Nehmotné hmotným

Termín
Kurátor Michal Škoda

RCR Arquitectes – THE INTANGIBLE TANGIBLE / NEHMOTNÉ HMOTNÝM

1. 4. 2015 středa   16:00 PŘEDNÁŠKA  ( KOSTEL SV. RODINY – BiGy, ul.Karla IV.)

 

RCR Arquitectes, patří k velice respektovaným současným architektonickým atelierům nejen v rodném Španělsku. V roce 1988 jej založili Rafael Aranda, Carme Pigem a Ramon Vilalta. Jejich stavby velice citlivě komunikují se svým okolím, vyhýbají se zbytečným či rétorickým formám, spojují zároveň pečlivost a sílu. RCR Arquitectes sídlí ve městě Olot v provincii Gerona. Krajina okolo tohoto malého města, v němž se tento tým architektů v roce 1988 etabloval, měla zásadní vliv na jejich dílo.
„Žít a pracovat v souladu s krajinou“ – tento slogan doprovází katalánský ateliér RCR Arquitectes již od samého počátku. I to je jeden z důvodů, proč se architekti usídlili ve městečku Olot, rozprostírajícím se na úpatí Pyrenejí. Přestože svá díla vytvářejí daleko od pulzující Barcelony, na několika zásadních projektech ukazují, že venkovské prostředí není modernímu pojetí architektury zcela cizí. Navzdory naprostému porušení zažitých stavebních koncepcí příhodných pro tato místa korelují jejich architektonická díla s okolní krajinou křehce, a v naprostém souznění s přírodou. Použitím patinující oceli, známé pod názvem Corten, jež významně zpomaluje rychlost koroze, tak ateliér RCR zapojil do svých staveb materiál, naprosto se ztotožňující s charakterem okolní přírody.
Carme Pigem, jedna z architektů RCR, která se v loňském roce zúčastnila konference Architektura mimo centra v Liberci – mimo jiné řekla: „Po studiu ve velkém městě jsme se přirozeně vrátili do města našeho, tedy Olot. O jiné možnosti jsme ani nepřemýšleli, neboť nám to přišlo zcela logické. Od našeho profesora jsme do života dostali důležitou radu – Prvního velkého klienta musíte odmítnout. Až za vámi, začínajícími architekty, někdo přijde a bude vám nabízet obrovský projekt na nesmírně atraktivním místě, odmítněte ho. Je to past. Mnoho talentovaných architektů strávilo první roky své kariery honbou za chimérou. Výsledkem bylo pouze spousta zbytečně utracené energie, kterou mohli věnovat malým, ale smysluplným projektům. – Takže když za námi přišel investor a nabízel možnost práce na komplexu o více než 300 bytů s výhledem na Atlantský oceán, řekli jsme: Ne“….

Poté, co RCR Arquitectes v Olot postavili několik domů, stadion, restauraci a penziony, ukazují na díle Horizon House ve španělské Gironě, dokončeném v roce 2007, podstatu své práce a topografický přístup. Toto sídlo je doslova zasazeno do hřebene pahorku, ze kterého v pravidelných intervalech vystupují rovnoběžnostěny ze skla a oceli.  Podobně citlivý přístup nabízí však řada dalších projektů. Jen namátkou – Převlékací kabiny v Olot (1998), Kulturní centrum Riudaura (1999), Lehkoatletický stadion v Olot (2001), Vinařství Bell-Lloc v Palamos (2007), Public Space Teatro La Lira v Ripoll (2011), několik soukromých domů, či v roce 2014 pro změnu ve francouzském Rodez – otevřené pozoruhodné Muzeum Soulages.
Vedle častého použití materiálu, jakým je zmiňovaný Corten však RCR využívají rovněž předností, které nabízí sklo.  Lze vzpomenout práci, kde s ním pracují prostřednictvím hry barevných filtrů – u budovy mateřské školky Els Colors v Manlleu, nebo práci s tématem transparentnosti ve věhlasné restauraci s hotýlkem Els Cols v Olot.
V tamní bambusové zahradě se můžeme setkat rovněž s dalším prvkem – kovovými lištami, vyzdvihující přírodní metaforu. Ty pak nacházíme v jedné z „mimo – španělských“ realizací, kterou je stavba krematoria v belgickém Hofheid, kde tyto lišty tvoří obklad vnějších stěn, symbolizující listoví stromů. Architekti tak docilují toho, že vzduch a světlo se dostávají do skulin budovy, narušují hmotnou schránku a výsledkem je to, co je v daném případě záměrem, ale i důležitým tématem RCR Arquitectes – „zhmotnění nehmotného“.
Značná vnímavost přírody dovedla architekty rovněž k další aktivitě a tou je již dlouhou řadu let působení v pozici konzultantů Přírodní rezervace vulkanické oblasti La Garrotxa.
Dílo / architektura / RCR je velice silně spjato s místem, na kterém se nachází, a rovněž je potřeba hovořit o silné atmosféře, kterou vyvolává.
Svoji první výstavu nejen v Čechách, ale ve východní Evropě vůbec nepředstavují tzv. portfoliovou prezentací, tedy „pouhými“ obrázky již realizovaných staveb, ale jak sami uvádějí „Prostřednictvím fotografií / Hisao Suzuki, Emiliano Roia, Pep Sau, Marc Checinski / můžete zažít různou atmosféru v architektonických prostorech, jako v architektonických areálech…a učinit hmatatelným to, co je nehmatatelné“.

TAJEMNÉ ZAHRADY RCR

Chybějící přílohaKrajina je aktivně zapojena do každého díla RCR. Místo, které přetvářejí, není jedním z řady prvků jejich koncepce, nýbrž je její základní fyzickou a metafyzickou součástí. U jednotlivých míst odhalují jejich samotnou podstatu, která jim potom pomáhá vytvářet jedinečnou atmosféru každého díla a spoluutvářet jakousi představu ztraceného ráje. Třeba takovou, jakou bychom mohli najít u zrodu jakékoli zahrady. Výsledné krajiny se stávají skutečnými tajemnými zahradami, kde lze snadno zaměnit architekturu a přírodu, hmotné a nehmotné.

Zahrady RCR jsou vždy výsledkem vzájemné interakce přírody a pečlivých zásahů architekta. Je to sled složitých předělů, které mají v úmyslu stírat hranice tradičního pojetí vztahů mezi interiérem a exteriérem nebo mezi prováděným zásahem a přetvářenou krajinou. Vytváří se tak prostor pro architekturu, která je zároveň krajinou. Některé architektonické výtvory je třeba poznávat v čase, jak svítí slunce, plynou mraky, padá sníh, v dešti, za mlhy, ve tmě či za svitu měsíce. Jsou to jedinečná místa, kde lávové proudy, lomy, čedičové sloupy, sopečné pahorky, zvlněný terén jsou ve vzájemném soužití s mokřady, potoky, vodními prameny, jakož i loukami, mechem, dubovými a bukovými porosty. Aniž bychom si je nějak zvlášť uvědomovali, jsou tu spolu s nimi přítomny také hmotné prvky RCR, jež občas vnímáme spíše jako barvy: černou, šedou, načervenalou nebo rezavou jako jsou ocel a sopky, a jindy nám zase téměř zmizí, to když se v mlhavých obrysech snažíme najít smazané hranice mezi architekturou a krajinou.

Tajemné zahrady RCR nelze vykreslit jediným obrázkem. Jedině přesně zvolený sled různých výkresů a rovin nám pomůže odkrýt všechny jejich hlubiny. Podobně jako u japonských zahrad můžeme díla RCR pochopit jedině skrze skutečný zážitek, tím že se k nim přiblížíme, procházíme se po jejich cestách, necháváme na sebe působit jejich atmosféru, kocháme se smyslností sebemenších detailů a důmyslností nastolených prostorových vztahů.

Enric Batlle i Durany
Doctor Arquitecto
Universitat Politècnica de Catalunya UPC

 

RCR Arquitectes – THE INTANGIBLE TANGIBLE / NEHMOTNÉ HMOTNÝM

Opening of the exhibition on Wednesday 1 April 2015, at 6 p.m.
The exhibition is held from 2 April to 3 May 2015
Curator:  Michal Škoda

Gallery of Contemporary Art and Architecture / House of Art of the City of České Budějovice

RCR Arquitectes rank among highly respected contemporary studios of architecture not only in their native Spain. The group was established in 1988 by Rafael Aranda, Carme Pigem and Ramon Vilalta. Their constructions dialogue very sensitively with their surroundings, avoid superfluous or rhetoric forms, while blending care and force. RCR Arquitectes is based in the town of Olot, Gerona Province. The countryside around this little town, in which this team of architects established itself in 1988, has exerted a fundamental influence on their work.
“To live and work in harmony with the countryside“ – this slogan has been accompanying the Catalan studio of RCR Arquitectes since its very beginning. This is also one of the reasons for which the architects have established themselves in the little town of Olot, situated at the foothills of the Pyrenees. Although they create their works far from the pulsating city of Barcelona, they demonstrate on several fundamental projects that rural environments are not completely unknown to contemporary conceptions of architecture. Despite a complete breach of established interpretations of construction suitable for these places, their architectonic works correlate delicately with the surrounding countryside and are in a complete harmony with nature. Using patinating steel known under the name of Corten, which considerably lowers the rate of corrosion, the RCR studio has included in its constructions a material that completely identifies itself with the character of the ambient countryside.
Carme Pigem, one of the RCR architects, who participated in the Architecture Outside the Centres held in Liberec last year, said, among other things: “After completing our studies in a large city, we naturally returned to our town, Olot. We did not even give thought to other possibilities, as we found this quite logical. We were given important advice for our career by our professor – you have to turn down the first large customer. When you, beginning architects, are approached by someone offering you a gigantic project in an immensely attractive place, turn them down. It is a trap. Many talented architects spent the first years of their careers chasing a chimaera. The result was only an enormous amount of wasted energy, which they could have invested into small but meaningful projects. – So when an investor came to us offering us work on a complex of over 300 apartments, we said: No“….

After building a number of houses, a stadium, a restaurant and boarding houses in Olot, RCR Arquitectes present the essence and topographic approach of their work on the work Horizon House in Girona, Spain, completed in 2007. This residence is literally set into the ridge of the hill, with glass and steel parallelepipeds protruding in regular intervals. A similarly sensitive approach may be found in a number of other projects. Just for instance – Dressing Rooms in Olot (1998), Culture Centre in Riudaura (1999), Athletic Stadium in Olot (2001), Winery Bell-Lloc in Palamos (2007), Public Space Teatro La Lira in Ripoll (2011), a number of private residential houses, or for a change, in 2014, in Rodez, France – the remarkable open Soulages Museum.
Apart from frequent use of the material like Corten, mentioned before, RCR Arquitectes also takes advantage of the qualities of glass. Let us remind you of the work in which they use its play of colourful filters – the nursery building of Els Colors in Manlleu, or making use of transparency in the renowned restaurant with hotel Els Cols in Olot.
We can find another element in its bamboo garden – metal laths that underline the natural metaphor. These can then be found in one of the “non-Spanish” realisations, for instance in the construction of the crematorium in Hofheid, Belgium, where these laths make up the cladding of the outer walls, symbolising the foliage of trees. In this manner, the architects achieve the effect of air and light entering the crannies of the building, and disturbing the material cover, resulting in what is, in this case, the intention, but also an important theme of RCR Arquitectes – “making the intangible tangible“.
The high perceptiveness to nature brought the architects to another activity, which has been, for a number of years, their position as consultants to the La Garrotxa Volcanic Zone Nature Reserve.
The work / the architecture / RCR has very strong ties to the place in which it is situated, and it has to be added that this place also creates a strong atmosphere.
RCR Arquitectes’ first exhibition not only in the Czech Republic but also in Eastern Europe, is not presented by means of a portfolio presentation, i.e. by “mere“ pictures of constructions realised so far, but, as they have expressed it by themselves, “By means of photographs / Hisao Suzuki, Emiliano Roia, Pep Sau, Marc Checinski / you can experience different atmospheres in architectonic spaces, like in architectonic compounds … and make the intangible tangible“.

THE INTANGIBLE TANGIBLE. RCR Arquitectes

Made by: House of Art and RCR BUNKA Fundació Privada

Pictures: Marc Checinski (RCR Bunka Fundació Privada collection) Emiliano Roia (Own collection) Pep Sau (Fundació Banc de Sabadell collection) Hisao Suzuki (RCR Bunka Fundació Privada collection)

Words: Enric Batlle and RCR Arquitectes

 

logo logo 1

Recenze a články