Proč existuje umění? Proč jsou galerie fajn? Máme v galerii pravidla? K čemu je dobré ticho? Máte rádi tajemství? Kdo nosí v galerii rukavičky?
Edukace v galeriích je v českém prostředí relativně mladý obor. Prosazuje se od 90. let, kdy čerpal inspiraci v zahraničí. Představuje vzdělávání a výchovu s cílem pozitivních změn u každého jedince, ať už v jeho přístupu ke světu, lidem či k sobě samému. Probíhá neustále a není omezená věkem.
Více
V galerii využíváme umění jako prostředku této změny, a to nejen optikou umělce, vycházíme rovněž ze znalostí a myšlení našich předků, nezalekneme se současných objevů a snů. Otvíráme dialog, vzájemně se od sebe učíme a nasloucháme si. Tvoříme tak prostor, kde můžeme být spolu bez obav.
J. A. Komenský v knize Via lucis (Cesta světla) uvedl, že svět je domem vzdělávání. „Cokoli totiž na světě existuje, buď učí nebo se učí nebo koná střídavě obojí, a to různými nálezy, jež slouží jako prostředky, a jsou všude zavedeny jednak k vzájemnému poučování, jednak k předávání a vštěpování svých názorů, veřejných nebo soukromých, jiným.“
Edukační programy jsou připravované ke každé výstavě, jejich součástí je návštěva výstavy a výtvarná dílna. Jsou ovlivněné osobností umělce či architekta, jeho způsobem přemýšlení o světě a vnímáním života vně i uvnitř sebe.
Programy jsou určené pro všechny typy škol a jiné organizované skupiny. Pořady přizpůsobujeme podle potřeb skupiny i jednotlivce, podle věku. Délka je 90 minut.
Více
Pomocí programů objevují děti i dospělí to, k čemu bylo a je důležité umění. Základem programu je návštěva výstavy, povídání o autorovi, kladení otázek či hledání odpovědí. Podstatná část aktivit se odehrává ve výtvarném ateliéru k zafixování prožitku, otevření se novým nápadům, a třeba i ke zjištění, že je zapotřebí věci zkoušet, trénovat, nebo se dokonce poprat se se sebou samým, abych našel cestu.
Takto specifické programy často přesahují hranice výtvarné výchovy a mohou být pedagogem dále rozvíjeny ve výuce. Jejich smyslem je posilovat a rozvíjet emocionální stránku dítěte, pomáhat mu v jeho osobním růstu a sebejistotě. Naučit ho znovu se nebát formulovat otázky, komunikovat, vidět nové přístupy a nápady i získat jeho důvěru. Navíc do programů vstupují různé vědní disciplíny (historie, fyzika, biologie, ale i lingvistika či současné objevy z jiných oborů). Formou hry a pozitivního přístupu se snažíme motivovat a udržet pozornost a zájem dětí i studentů.
Ateliér ve třetím patře Domu umění přináší dětem a studentům zážitek a pouto s městem, jehož jsou mnozí součástí. Nabízí náměstí z nadhledu, v úrovni střech pak i pohled na nebe, čímž jsou blíže snění a inspiraci. Černá věž a kašna se stala mnohokrát součástí jejich práce. Dokonce vznikl samostatný program Město na dlani, který v sobě propojuje historii, architekturu a sochařské umění.
