Gerold Miller – obrazy – objekty

Vedle Londýna, Paříže, Berlína, Zürichu, či japonské Shibukawy jsou České Budějovice dalším místem, kde se v letošním roce představuje samostatnou výstavou berlínský umělec Gerold Miller (1961).

Fragmentový způsob vnímání, charakteristický pro naši uspěchanou dobu je středem Millerova zájmu, jenž nám zprostředkovává ve svých „okamžitých vizích“. Formálně redukovaná nástěnná díla, vyrobená z hliníku, pokrytá (povětšinou) vysoce lesklou barvou jsou dokladem obrazové prezentace v prostoru mezi malířstvím a sochařstvím. Samotný prostor (jako takový), je pro autora rovněž velice důležitý, neboť vytváří i instalace na míru pro daný prostor, kde uplatňuje začlenění stěn do celkového díla v podobě nástěnných maleb (či využití tapet).

Velice důležitým tématem v autorově díle je „linie“,kdy se trojrozměrný objekt stává dvojrozměrnou plochou a věcnost se proměňuje v abstrakci. Je možné tedy o těchto „plochých skulpturách“ uvažovat jako o novém pojetí obrazové prezentace, která je více nežli pouhým obrazem.

Ohlédneme-li se, objevíme v autorově tvorbě práce, které se zabývají vztahy jednoduché linie (linky) a vyznačeného prostoru. Dále také díla jevící se jako ploché architektury zkoumající poměr obrazu ke stěně a vztah jejího povrchu k okolnímu prostoru. Z tohoto období je nutné připomenout cyklus Ready – Mix, kde se jedná především o opis vnitřních a vnějších prostorů s pokusem odhalit, kde končí prostor sochařský a začíná prostor malířský.

Tato oscilace mezi obrazem – reliéfem, sochou a architekturou je pro Millerovo dílo typickou a lze v ní vystopovat určitou blízkost až k prostorovým „utopistickým„ koncepcím ruských konstruktivistů. Stejně tak je však možno v novějších dílech z cyklu Hard : Edged připomenout americké minimalistické malířství – The Hard Edge – s typickým rysem těsného vztahu mezi formou, barvou a prostorem.

Dalším důkazem vývoje autorova díla je cyklus Total Object. Série nabízí jak průmyslové výrobní metody, tak i společensky hluboce zakotvené procesy, které mění realitu v abstraktní systém. Displejovité znázornění a povrchová úprava jsou zakořeněny v naší současné vizuální kultuře. Lakovaný povrch děl se stává odrazem náhodných obrazů, zrcadlem momentu – doby. Ze současnosti vycházejí, současnost odrážejí, nabízejí fragmenty, které mohou nejen autora opět ovlivnit. Jedná se o redukovaný výřez z komplexnosti reality.

Mají-li být „poselství“ co nejstručnější a zároveň co nejlépe sdělná, uplatňují nejobecnější abstraktní znaky, které se stávají projekční plochou k rozdílným potřebám. Total Object těmto požadavkům plně odpovídá. Ve své redukované formě předkládá realitu jako efemérní obraz. Symbolizuje nový způsob vnímání ve stále se zrychlující přítomnosti.

VÝSTAVA VZNIKLA VE SPOLUPRÁCI S MINISTERSTVEM KULTURY ČR A ČESKO-NĚMECKÝM FONDEM BUDOUCNOSTI.

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN STATUTÁRNÍM MĚSTEM ČESKÉ BUDĚJOVICE.