Tomáš Vaněk – particip č. 93

Výstava particip č. 93
… je audiosituace vytvořená přímo v daném místě – v Domě umění v Českých Budějovicích. Pět sálů galerie = pět zvukových pozadí + pět poslechových míst se sluchátky 1. 2. 3. 4. 5. Jednotlivá místa jsou na sobě nezávislá, přesto tvoří jeden celek. Tak jako slova „bílý – je – velký – dům – celý“ mohou tvořit jednu větu. Není nutné absolvovat všech pět poslechových míst popořadě. Je to ale možné. Co je nutné – investovat jistý čas.

Jednotlivé nahrávky nejsou delší než tři minuty, dohromady to tedy vychází na patnáct minut. Připočteme-li přesuny mezi místy, což nedá dohromady víc jak pět minut, a čas na lelkování či rozpaky, které by mohly zabrat tak kolem šesti minut, vychází to na 26 minut věnovaného času. Samozřejmě to jde i rychleji, v závislosti na počtu posluchačů právě přítomných v galerii a na rychlosti jejich přesunů. Zmíněné lelkování a rozpaky se také dají urychlit a nebo se naopak nečekaně natáhnou v čase. To je naprosto nepředvídatelné.

Jistou důležitost ve vaší účasti přikládám momentu „zapínání a vypínání“. Akt „zapnutí“ berte jako výraz vašeho svolení připustit si mě k tělu, „obléci“ se do připravené situace a vpustit cosi dovnitř. Akt „vypnutí“ jako výraz „přerušení spojení“, aby jste mohli být opět sami sebou. Chvíli budete uvnitř a chvíli mimo, chvíli já budu uvnitř a chvíli také mimo. Budeme na tom tedy podobně.

(Tomáš Vaněk)

Tomáš Vaněk (*1966) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. V 2. polovině 90. let působil ve volném seskupení Bezhlavý jezdec, jejíž členové se nezvykle rychle stali lídry mladé generace. Tomáš Vaněk se tehdy, konkrétně v roce 1999, začal věnovat akcím a intervencím koncipovaným pro určité místo a situaci. Od počátku do dnešních dnů je zastřešuje jednotným názvem Particip, i když jde o velmi odlišné druhy vstupů do architektonických, percepčních, funkčních, komunikačních či sociálních vztahů, které ho na určitém místě zaujaly. V průběhu devíti let lze rovněž pozorovat Vaňkovo směřování od výtvarných transformací a doplnění konkrétního místa k performanci, k práci s jazykem a zvukovým instalacím.

Počet Participů překročil číslo devadesát a součet autorových samostatných výstav a účastí na přehlídkách je ještě vyšší. V roce 2001 Vaněk získal Cenu Jindřicha Chalupeckého. Pozornost veřejnosti tehdy upoutaly především sprejované motivy z kreseb Josefa Lady, u nichž podtrhl erotičnost Ladových ženských figur a které byly cenzurovány kvůli protestům dědiců Ladových autorských práv. V témže roce Vaněk poprvé vystavoval v Českých Budějovicích. Na kolektivní výstavě Sleva 20 procent pokryl stěny největšího ze sálů galerie otisky stovek „špinavých“ míčů různých velikostí.

Od roku 2007 je Vaněk členem rady galerie TranzitDisplay. Už od roku 2000 je členem sdružení PAS (Produkce aktivit současnosti). Právě v těchto měsících PAS dokončuje realizaci rozměrného centrálního díla pro novou budovu Národní technické knihovny v pražských Dejvicích, stavěnou podle unikátního návrhu architektonického studia Projektil.

(Jiří Ptáček)

www.particip.tv, www.paspage.cz, www.tranzitdislay.cz

Výstava vznikla ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR a statutárním městem České Budějovice.