Výstava

Cecilie Andrieu – BEYOND WORD

Termín

Setkáme li se s tvorbou Cécile Andrieu, ocitáme se vždy v prostředí ticha, které je naplněno slovy. Právě tyto dva momenty jsou základními pilíři autorčina díla.

Zájem o jazyk, slovo, text – jeho působení, možnosti vnímání

– na jedné straně, vliv významného italského romanopisce a esejisty Italo Calvina / 1923 – 1985 / na straně druhé, ale i zájem o prostor a jeho působení – to vše jsou momenty, mající pro Andrieu zásadní důležitost.

Cécile Andrieu se narodila ve Francii /1956 /.Studovala umění, filozofii a jazyky – především japonštinu, což ji zavedlo do samotného Japonska, kde od 90. let žije.

Velice důležitým obdobím byl pro autorku rok 1990, kdy se jejím hlavním tématem stal zájem, jak rozptýlit silnou vrstvu jazyka, která spočívá se stále větší tíží na světě a oslepuje nás, a jak se přiblížit realitě. Andrieu nechce popírat význam slov pro lidstvo a je si vědoma, jakou zásadní důležitost pro nás má, ale zkouší naopak posílit jeho hodnotu a vytvořit z něho nástroj, pomocí něhož by mohlo / slovo / svůj význam přesáhnout. Pracuje převážně s tištěným slovem / noviny, knihy, slovníky…/, tiskařskými materiály / olověné fonty / i s různými prvky, které implikují slova / křída, tabule, rozličné druhy psacích papírů…./

Ve svém celkovém díle se „slovem“ manipuluje tak, aby byla zajištěna klidná existence – přítomnost, která dává vzniknout tichu v protikladu k jeho naplnění nebo vyblednutí. Zaměřuje se na tento druh přítomnosti, neboť pro ni představuje cennou podmínku pro zrevidování našeho vztahu ke slovu a pro hlubší průnik do našeho prožívání reality.

Cécile Andrieu navštívila České Budějovice již v loňském roce, aby se podrobněji seznámila s prostorem Domu umění i jeho okolí a také z důvodu opatření si části materiálu pro tuto výstavu, kterým byly české slovníky. Vytvořila pak speciální projekt přímo pro prostory galerie – pod názvem BEYOND WORD skrývá tři témata, jenž vytvářejí jeden celek.

SOLEA / PRÁH / : vychází z konceptu, na kterém začala pracovat asi před dvěma roky, ale zatím jej nikde neprezentovala. Jedná se o nástěnnou instalaci – jmenovek, vtahující diváka do barevného prostředí. Každá z jmenovek nese štítek s jedním z 15 834 slov – nejmenšího francouzského slovníku / Le Plus Petit Larousse /. Rozostřenost obrysů slov znemožňuje čitelnost a divák je nucen zapojit svoji představivost. Autorce se tak daří přimět diváka k zapomenutí „ významu „, ale naopak v něm probouzí myšlenku na to, co pro něho „slovo“ znamená a jaký může mít dopad na náš život. Ocitáme se tak v neutrálním území – mezi jazykem a jeho absencí – v oblasti, kde se nelze přiblížit k realitě ani se slovy a ani beze slov. Jsme někde mezi tím. Červená barva – podstatná jména, modrá slovesa, žlutá přídavná jména a bílá – ostatní slovní druhy : to vše tvoří „Práh“ a je na každém z nás, zda jej překročíme, či nikoliv.

VOCEM / HLAS / – bílá, šedá, černá : druhá část instalace – inspirovaná okny, která rámují venkovní prostředí i ducha města a přivádějí k sobě jak uvnitř, tak venku umění a komunitu. Jedná se o kombinaci tří myšlenek – obraz, okno, mluvčí. Uspořádání objektů odpovídá velikosti okenní struktury. Dílo tvoří abstraktní obrazy pokryté perforovaným plechem, skrz který můžeme vidět části slov – českého slovníku. Tento způsob práce láká zrak ke slovu, kdy lze jít až „ za – něj“ a těšit se z klidné přítomnosti panelů. Barva, pozice i seskupení nabízejí divákovi různé dialogy s každým dílem

CHORUS / SBOR / : závěrečná část trilogie, založená na podobné koncepci předešlé, kde je však autorčin záměr experimentovat dohromady se všemi 26 kusy a používá zde francouzská slova, začínající vždy stejným písmenem. Andrieu zde pracuje s hlubším vnitřním prostorem objektů, které vidí v interakci jako různé hlasy ve sboru, nebo různé nástroje orchestru. To, co se zpívá nebo hraje , zůstává němé.