Herbert Brandl – Mrtvé dřevo Pacifiku

Je nám velkou ctí, že můžeme v prostorách Domu umění představit tvorbu jedné z nejvýraznějších osobností současného rakouského umění, Herberta Brandla.

 

Základním tématem Brandlovy tvorby je již dlouhá léta příroda, zkoumání její rozmanitosti a projevů. Ve svých dílech naplněných vždy silnou expresivitou a malířským gestem jasně naznačuje, jak důležitým je pro něho samotný „proces“ malby.

Díla oscilují mezi abstrakcí a figurací a tematicky se rozpínají od hor, lesů, řek, krajiny, přes tajemné abstraktní kompozice až ke zvířecím motivům, jakýchsi hyen, které jsou tak typické pro jeho sochařskou tvorbu.

Herbert Brandl se narodil v roce 1959 ve Štýrském Hradci. Studoval na Univerzitě užitého umění ve Vídni u Herberta Tasquila a Petera Weibela. V letech 2004 až 2019 sám vyučoval na Akademii umění v německém Düsseldorfu.

V roce 2007 reprezentoval Rakousko na benátském Biennale, v roce 1989 se účastnil Biennale v Sao Paulu a o tři roky později se představil na documenta IX v německém Kasselu.

Má za sebou rovněž nespočet samostatných výstav, kde lze namátkou připomenout: Belvedere 21, Vídeň (2020); Kunsthaus Graz (2020); Künstlerhaus, Halle für Kunst & Medien, Štýrský Hradec (2020); Haus der Kunst St. Josef, Solothurn (2016); Osthaus Museum Hagen (2016); Bank Austria Kunstforum, Vídeň (2012); Albertina, Vídeň (2010); Deichtorhallen, Hamburk (2009), Kunsthalle Basel
(1999); Secession, Vídeň (1998); Museum Haus Esters, Krefeld (1994); Kunsthalle Bern (1991); Museum van Hedendaagse Kunst, Ghent (1991); Neue Galerie am Landesmuseum Joanneum, Štýrský Hradec (1984). Tato českobudějovická výstava vznikla v rámci laskavé spolupráce s vídeňskou Galerií nächst St. Stephan Rosemarie Schwarzwälder, kde autor poprvé vystavoval v roce 1997 (s Adrianem Schiessem), a dále pak samostatně v létech 1998, 2003, 2005, 2007, 2010, 2012, 2014, 2016, 2019, 2020, 2021, 2023.

Svým dílem je zastoupen vedle soukromých i v řadě veřejných sbírek – Albertina, Vídeň; Centre Pompidou, Paříž; Kunsthaus Zürich, Zürich; Kunstmuseum Bonn; Musée d’Art Moderne de Paris; Museu Serralves, Porto; mumok –
Museum Moderner Kunst Stiftung Ludwig Wien, Vídeň; Reina Sofia, Madrid; Städtische Galerie im Lenbachhaus, Mnichov; Renaissance Society, Chicago; Universalmuseum Joanneum, Štýrský Hradec.

Brandlův abstraktní obrazový svět vytvářející silné barevné prostory s nenapodobitelnou atmosférou, nabízí pohled na přírodu, kdy se však nejedná o jakoukoliv její ilustraci, nýbrž o zkoumání vztahu mezi člověkem a přírodou kolem něho. Daří se mu velice přesvědčivým způsobem vytvářet díla s imaginární hloubkou, nasátá malířskou svobodou, až s jistým vizionářským přesahem.

V rámci zkoumání svých monumentálních motivů využívá rozličné techniky
i formáty, zajímají ho protiklady formy a obsahu. Pracuje s výrazy gest, malby vznikají povětšinou rychle, intuitivně a bez předběžného plánování.

Českobudějovická výstava, kterou autor nazval Pacific Dead Wood / Mrtvé dřevo Pacifiku, se skládá z menšího průřezu starší tvorbou, ale i z několika děl posledního období.

Nejnovější malby Herberta Brandla odhalují fascinující pocit nekonečna. Vztahují se k pozorování přírody s nečekanými perspektivami a mnohdy až divokou barevností.

Inspirací mu zde byl pořad německé televize, přibližující pohled na Zemi
z vesmíru, kdy z výšky několika tisíc kilometrů je možné vidět rozlehlost Tichého oceánu.

Díky nadmořské výšce a perspektivě snímky z vesmíru nechávají Tichý oceán působit jako abstraktní kompozice, které Brandl převádí do svých obrazů. Proces abstrakce tak nezačíná na plátně, ale vyskytuje se již v kontextu vysoce rozvinutých technologií.

Výstava rovněž odhaluje Brandlovu sběratelskou vášeň pro předměty / objekty, či různé vizuální fenomény. Spolu se svou hlubokou fascinací japonskými meči, maskami, křemeny nebo například velkými africkými kočkami se v posledních létech věnuje pěstování bonsají. To vše se pak přirozeně odráží a prolíná
i v samotné tvorbě: Ať už sochařské, neboť autor se více než 15 let vedle své malířské praxe věnuje se stejnou naléhavostí pozoruhodnému sochařskému dílu, tak i v obrazech / jen namátkou lze připomenout zvířecí motivy stejně jako témata přírody obecně /.

Zatímco ze své „objektové“ sbírky Brandl často čerpá tematickou i formální inspiraci pro samotnou tvorbu, slouží mu jeho pokladnice citátů z komiksů, filmů, hudby a každodenních médií jako zdroj názvů jeho výstav. Samotné tituly se vyhýbají jasným odkazům a interpretacím, a spíše si pohrávají s popkulturními a společensky tematickými narážkami a poskytují vtipný kontrapunkt k přílišné vážnosti výkladů jeho tvorby.

 

 

 

Recenze a články