Ján Mančuška – Nerada chodím na záchod někde jinde než tady

Mančuškova do té doby největší výstavní příležitost, v níž se prezentoval objekty, instalacemi a videi, jež spojoval „kutilský“ přístup, charakteristický pro nově nastupující generaci. Expozici složil z několika solitérních kusů, komponoval je však jako jeden hybridní celek pro konkrétní prostor galerie. Instalace ráno 2001 (1999) z mýdla, tyčinek do uší nebo limonádových slámek byla předtím vystavena na přehlídkách Vzdálené podobnosti v Praze (1999) a Überlebenskunst v Berlíně (2000), zde pozměnil její dispoziční konstelaci. Asamblážované reliéfy, kresby a papírová krabice simulující vysavač se rovněž objevily na některých z předchozích výstav, kdežto „sochu“ dřevěného kola, dvě videa staticky zabírající vnitřky kuchyňských skříněk a dvě židle (jednu z čistítek do uší a druhou z drátů a číslic) vytvořil autor přímo pro českobudějovickou prezentaci.