Výstava

Rony Plesl – Stromy rostou z nebe

Termín	23.04. – 27.11.2022

Stromy rostou z nebe

59. Mezinárodní bienále výtvarného umění – Biennale Arte 2022

Výstava, která je oficiální součástí sekce Collateral Events v rámci Biennale Arte 2022, představuje monumentální site-specific instalaci skleněných plastik v renesančním kostele Santa Maria della Visitazione. Byla vytvořena pro 59. Mezinárodní bienále výtvarného umění v Benátkách a přináší světovou premiéru nové revoluční technologie tavení skla Vitrum Vivum. Výstava se koná
v Mezinárodním roce skla 2022.

Press Preview: 21. dubna, 10 – 16 hodin

La Biennale Preview: 20. – 22. dubna

Konání výstavy: 23. dubna – 27. listopadu 2022

12. dubna 2022 (Benátky, Itálie) – Dům umění České Budějovice představuje výstavu Ronyho Plesla Stromy rostou z nebe, která byla vybrána mezinárodní porotou včele s Cecilií Alemani jako oficiální součást sekce Collateral Events v rámci 59. ročníku Biennale Arte a uskuteční se od 23. dubna do 27. listopadu 2022.

Site-specific instalace českého umělce a sochaře Ronyho Plesla představí čtyři monumentální skleněné plastiky v prostoru renesančního kostela Santa Maria della Visitazione v benátské čtvrti Dorsoduro. Vznikla díky nové unikátní technologii tavení skla, která umožňuje vytvořit skleněnou plastiku bez jakýchkoli omezení. Výstava, kterou kurátorsky připravila historička umění, galeristka
a autorka Lucie Drdová, se koná v Mezinárodním roce skla 2022 vyhlášeném Organizací spojených národů a připojuje se tak k uměleckému a technologickému prozkoumávání tohoto materiálu.

Rony Plesl zkoumá možnosti skla a skleněné plastiky již čtyři desetiletí. Odjakživa ho hluboce fascinovala a inspirovala geometrie, intimita italské renesance a architektonická opulence baroka. Na začátku profesní dráhy strávil čtyři roky na benátském ostrově Murano, kde se seznamoval se skleněným materiálem a učil se řemeslu u italských sklářských mistrů. Ve spolupráci s profesionály v oboru začal posouvat perspektivy výroby skla a jeho možností jak na poli současného umění, tak v rámci vlastní tvorby.

Technologie Vitrum Vivum, navazující na staletou tradici řemeslné výroby českého křišťálu, obohacuje toto dědictví řemeslných technik o revoluční postupy. Umožňuje tvorbu trojrozměrných skleněných plastik bez jakýchkoli omezení. Unikátní proces spočívá v odlévání skla, podobně jako je tomu u bronzu, kdy umělec získává plnou uměleckou svobodu nad tvůrčím procesem. Ten začíná
u modelů z papíru, sádry či nalezených přírodnin, které se nakonec stávají samotnými artefakty. Technologie Vitrum Vivum, po dvanáct let vyvíjená a zdokonalovaná sklářským mistrem a inovátorem Jiřím Šínem, otevírá na poli skla celou škálu možností. Výstava Ronyho Plesla Stromy rostou z nebe představuje světovou premiéru této nové přelomové technologie tavení skla, která umožňuje tvorbu skleněných plastik nebývalých rozměrů.

Prostorové řešení instalace, jehož autorem je architekt Josef Pleskot, respektuje proporce renesančního architektonického kánonu symetrie a perspektivy. Chrámové lodi kostela z období raného cinquecenta dominují čtyři skleněné monolity. Tři skleněné plastiky z čirého křišťálu (z nichž každá váží 600 kg a měří přes 2 metry) s otiskem kůry osmdesátiletého dubu nalezeného v severočeských lesích jsou vertikálně vztyčeny v samém středu prostoru a zrcadlí rytmus oltářních sloupů. Dokonalost kůry zdůrazňuje haptický charakter materiálu, průsvitný povrch vyzývá diváka k pohledu do nitra a vybízí k interpretaci imaginární cesty za pravou podstatou. Křišťálové kmeny v nadživotní velikosti rovněž odkazují k symbolické konstelaci čísla tři a k františkánské tezi
o komplementaritě přírody a člověka.

Poslední strom, umístěný poblíž oltáře, je položen jako horizontála protínající předchozí krajinný výjev. Kůra stromu se zde proměňuje v lidskou figuru a symbolizuje tak duchovní a transcendentální poselství transformace. Strom pokrytý basreliéfem těl Ježíše Krista je provedený ve smaragdově zářivém uranovém skle a prostupuje prostor tajemným, mnohoznačným světlem. Tajuplnou vnitřní záři a jasně žlutozelenou barvu mu propůjčuje radioaktivní uranové sklo, využívané v Čechách již od období baroka.

Instalace Stromy rostou z nebe se navrací k otázkám o podstatě lidské existence a zve na cestu introspekce v rámci kontinuální metafory skla coby živého materiálu. Prolíná se tak s tématem 59. Mezinárodního bienále výtvarného umění nesoucího název Il latte dei sogni I The Milk of Dreams, který si z knihy Leonory Carrington vypůjčila kurátorka bienále Cecilia Alemani. Vyzývá nás, abychom překročili sebe sama, nahlédli na život prizmatem imaginace a vydali se na pomyslnou cestu skrze metamorfózy těla a definice lidství.

Výstavu doprovází katalog s texty kurátorky a galeristky Lucie Drdové, umělce a šéfkurátora Domu umění České Budějovice Michala Škody a básníka a prozaika Petra Borkovce. Katalog vychází v českém, anglickém a italském jazyce.

KONTAKT PRO MÉDIA:

Rony Plesl Studio

Šárka Pleslová | sarka@ronyplesl.com | tel. 606 910 743

POZNÁMKY PRO MÉDIA:

Rony Plesl: Stromy rostou z nebe

Chiesa di Santa Maria della Visitazione

Fondamenta Zattere Ai Gesuati, Benátky, Itálie

Ronypleslbiennale | rony_plesl

Press Preview

21. dubna, 10 – 16 hodin

Otevírací doba

23. dubna – 25. září, 11 – 17 hodin

27. září – 27. listopadu, 10 – 18 hodin

V úterý zavřeno

Rony Plesl

Rony Plesl (*1965, žije a pracuje v Praze) je český umělec, sochař, designér a pedagog s mezinárodním renomé v oblasti skleněné plastiky. Ve svém díle čerpá z hluboké znalosti kvalitního sklářského řemesla a technologií, které uplatňuje v originálním designu a především v umělecké tvorbě. Zkoumá možnosti skleněné plastiky a záměrně k ní přistupuje jako k osobitému médiu. Navazuje na dílo svých předchůdců – profesora Libenského a dalších, kteří tuto relativně novou disciplínu v České republice založili, ale rovněž respektuje historii řemesla.

Monumentalitu jeho díla podtrhuje sochařská technika tavení skla, která je světově jedinečná
a umožňuje docílit prakticky jakéhokoli tvaru. Smysl pro detail a precizní broušení, typické pro českou sklářskou školu, jsou v Pleslově díle na nejvyšší úrovni, nikdy však nepřebíjejí konceptuální myšlenky uměleckého díla. Jedná se o další krok k emancipaci média skleněné sochy směřující k jedinečné definici, kam až lze posouvat hranice současného umění.

Od roku 2008 vede Rony Plesl Ateliér skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 2017 byl jmenován profesorem designu a architektury.

Umělecká díla Ronyho Plesla jsou zastoupena ve veřejných a soukromých sbírkách v České republice
i v zahraničí.

Dům umění České Budějovice

Dům umění České Budějovice je přední evropskou institucí v kontextu veřejných muzeí a galerií. Jedná se o neziskovou organizaci typu kunsthalle se zaměřením na mezinárodní současné umění
a architekturu, ale i významné české umělce. Dramaturgická koncepce klade důraz na kvalitu výstav nepodléhajících módním trendům a řídí se dlouhodobě přesvědčením, že v oblasti kultury, umění
i architektury je nutné usilovat o vysokou kvalitu rovněž v periferních oblastech.

V minulosti zde vystavovali například tito umělci: Mimmo Paladino, Hidetoši Nagasawa, Liam Gillick, Lawrence Weiner, Maurizio Nannucci, Wolfgang Tillmans, Sean Scully, Marco Tirelli, Lawrence Carroll, Antony Gormley, Thomas Schütte. V oblasti architektury se pak představili Barozzi Veiga, Sergison Bates architects, Peter Märkli, Pezo von Ellrichshausen, Smiljan Radic, Caruso St John, RCR Arquitectes a řada dalších.

Lucie Drdová

Lucie Drdová (*1982, žije a pracuje v Praze) je historička umění, galeristka, autorka a přednášející.

Ve své profesi propojuje akademické vzdělání (Seminář dějin umění Masarykovy univerzity v Brně
a Univerzita užitého umění ve Vídni) s odbornou zkušeností z evropských výstavních institucí (Muzeum moderního umění nadace Ludwig ve Vídni a Akademie výtvarných umění v Praze).

V roce 2012 založila Lucie Drdova Gallery se zaměřením na současné umění s pobočkami v Praze
a Bruselu. V roce 2019 založila Alianci galerií současného umění a její iniciativu SUMO Prague se záměrem kultivovat sdílený prostor a podporovat galerijní spolupráci. Na konci roku 2020 založila nadaci Luc Art Fund, jejímž hlavním cílem je posílení mezinárodní přítomnosti českých výtvarných umělců a rozvoj současné umělecké scény.

Lucie Drdová pravidelně publikuje a přednáší o tématech týkajících se institucionálního kontextu současného umění, galerijní praxe a tvorby současných umělců, a dále píše o uměleckém trhu pro česká odborná média a časopisy. V současnosti absolvuje doktorské studium v oboru teorie umění na AVU, v němž se zaměřuje na institucionální praxi a modely fungování muzeí a galerií v oblasti současného umění.