Výstava

Mirosław Bałka – Der Nachthauseweg

Termín
Vernisáž 29.11.2017 18:00
Kurátor Michal Škoda

 

Jsme velice potěšeni, že můžeme premiérově v České republice představit tvorbu polského umělce Miroslawa Balky, autora, který se od začátku devadesátých let minulého století jako jeden z prvních umělců tzv. východního bloku etabloval na mezinárodní světové scéně.

Jeho samotnou tvorbu lze charakterizovat jako autobiografickou, vycházející z osobní historie vytvářené nábožensko-politickými otázkami. Zásadními tématy jsou tělo, paměť, místo, pomíjivost, vlastní mytologie. Pro svá díla využívá rozdílných médií od sochařství, kresby, performance až k videu.

Balka studoval sochařství na varšavské Akademii umění, kde diplomoval v roce 1985. Kolem roku 1990 přešel od figurativního sochařství k abstraktnějšímu způsobu vyjadřování. Typickými se pro něho staly jednoduché, chtělo by se říci až minimalistické formy, avšak vždy se silným obsahem. Používá rozličné nalezené předměty, které staví do nových situací, a vytváří prostorové instalace. Figura jako forma sice postupně zmizela, ale zůstala přítomnost těla.  Balka měřítkově vychází z velikosti své postavy a pracuje se svým tělem také v podobě stop, otisků, nebo například i s tělesnou teplotou.

Velice přesvědčivým způsobem projektuje prostřednictvím zmiňovaných médií svá introvertní díla nasycená osobní pamětí do nových – cizích prostředí a pomocí historie, mnohdy otisknuté do daných materiálů, vytváří nové situace s velice naléhavou výpovědí.

Balka pracuje nejen s rozličnými médii, ale rovněž materiály – železo, beton, dřevo, sůl, mýdlo, olej, popel, řadou nalezených předmětů, které mají svojí historii – paměť, urny, staré náhrobky, plsť, vlasy.  Využívá také zvuků a arómat. Stěžejními tématy Balkovy tvorby jsou tělo (tělesnost) a naše existence.  Je u něho patrný zájem o formy, které jsou s tělem a jeho existencí jednoznačně spojeny (postel, rakev). Čerpá také z „osobních“ míst, a to je především rodinný dům v Otwocku, kde Balka vyrůstal a později zřídil atelier. Otwock je místem, kde jsou hluboce zakořeněna témata kolektivního vědomí smrti, tedy okamžiky, které mají na autora silný vliv svojí válečnou historií, spojenou s likvidací mnoha tisíců Židů Nacisty během druhé světové války. Historie a materiál, ale i prostorová dispozice tohoto místa jsou pro něho dodnes trvalým zdrojem inspirace.

Miroslaw Balka (1958) žije a tvoří ve Varšavě a Otwocku. Od roku 2011 pedagogicky působí na varšavské Akademii umění a od roku 2010 je členem berlínské Akademie umění. Má za sebou nespočet výstav po celém světě – v létech 1990, 2003, 2005, 2013 se účastnil kolektivních výstav Benátského Bienále, a roku 1993v Benátkách reprezentoval Polsko v národním pavilonu samostatným projektem. Dále se představil například na Bienále v Sydney (1992 a 2006), Bienále SITE Santa Fe (2006), Bienále São Paulo (1998) a documenta IX (1992).

Roku 2009 vytvořil pro Turbine Hall v londýnské galerii Tate Modern dílo „How It Is”.         Stavba 13 x 30 metrů z šedé oceli na pomezí sochařství a architektury, umožňující návštěvníkům zážitek, jenž v sobě nesl jak osobní, tak kolektivní rozměr.                                                                                                                                                     

V poslední době Balka prezentoval své dílo trilogií retrospektivních výstav, které začaly v roce 2015 pod názvem „Nerve. Construction”v Muzeu Sztuki Lodž, v roce letošním pokračovaly expozicí „CROSSOVER/S” v Pirelli Hangar Bicocca v Miláně a poslední část této trilogie probíhá pod názvem Die Spuren od září až do ledna příštího roku v  Muzeu Morsbroich Leverkusen. Českobudějovická výstava navazuje na Balkovu komornější prezentaci „Ein Auge, offen“ před nedávnem ukončenou v berlínské Galerii Nordenhake.

„Der Nachthauseweg“ – autorova první samostatná výstava v České republice, jejíž název je inspirován jednou z Kafkových povídek. Tato slovní hříčka odkazuje k Balkovu zájmu o vztah mezi pojmy noc – domov – cesta. Samotná expozice sestává z díla „229 x 118 x 75” (2017) -skulptury, vytvořené z desek teraca, velikostně vycházející z rozměrů autorova těla a nesené ocelovou konstrukcí, podloženou malými kousky plsti, které představují teplý měkký protipól k tvrdému materiálu. Stejně jako další materiály používané v Balkově tvorbě, pochází letité teraco z rodinného domu v Otwocku, které Miroslawův dědeček, kameník používal k výrobě náhrobků. Laciný umělý kámen tak v tomto díle nabývá vznešeného významu, a na základě toho se rozvíjí dialektika mezi postelí a nosítky, hrobem / úkrytem, světlem / tmou, přítomností / nepřítomností.

Další tři místnosti představují Balkovy videoprojekce. Tři filmy – „apple T.“ (2009/2010), natočený v bývalém vyhlazovacím táboře Treblinka, „Smoke“ (2012/2013) se zvukem zaznamenaným na střeše autorova studia a „Otw.“ (2012/2013) z prostředí umělcova atelieru v Otwocku. Tyto Balkovy filmové projekce se vyznačují vedle silné autenticity krátkou stopáží, neboť autor není nakloněn tvorbě dlouhých rozsáhlých filmových forem.  Sám uvádí: „ Způsob, jak chápu umění, má blízko k podstatě haiku nebo Bialoszewského dramatům, zvukům, pestré směsici a řetězcům. Video je jako vakuum, které do sebe všecko vsaje“.

Velice důležitým médiem v tvorbě Miroslawa Balky je kresba. Ať už se jedná o velkoformátové kresby, vztahující se přímo k daným tématům, či jsou to deníkové záznamy, mapující každodennost, nebo autorovy myšlenky a inspirace. A právě výběr třiceti kreseb vizuálního deníku z rozmezí let 2007 – 2017 uzavírá Balkovu českobudějovickou výstavu.